Motto:  Pojištění je všude kolem nás

Pojistka jistě nezabrání , aby k dané situaci došlo, ale může významně eliminovat  její negativní dopady.

Z tohoto pohledu lze říci, že si pro různé situace pořizujeme pojistky, ale nazýváme je zpravidla jinak – helmy, chrániče páteře, brýle, deštníky, hasicí přístroje, očkování, spoření, airbagy, nárazníky, bezpečnostní pásy, stěrače, zámek zpátečky či alarm. Schováváme si paragony,  a děláme i spoustu dalších opatření – proč ? Pro sichr – co kdyby…

Některé pojistky si pořizujeme rádi, třeba proto, že nám sluší nebo se s nimi cítíme akčnější (různé helmy a chrániče, různé typy brýlí, deštníky apod.), některé si pořizujeme neradi, protože nám to někdo nařizuje (povinné ručení, očkování). O některých ani nevíme, že jsme si je pořídili ( např.deformační zóny a další prvky pasivní bezpečnosti v autech, pojistné ventily všeho druhu, nehořlavé nátěry, automatické systémy zálohování dat) a jiné bychom si chtěli pořídit, ale nikdo nám je neprodá. Pojišťovny jsou totiž podnikatelské subjekty, které existují především proto, aby generovaly zisk pro své akcionáře a pracují především na principech počtu pravděpodobnosti a statistik. Pokud pojišťovna vyhodnotí nějakou situaci jako rizikovější než je standard, nechá si přirozeně toto zvýšené riziko zaplatit, případně jej odmítne, hned či později, pojistit.

Všechny pojistky však mají jedno společné – je třeba si je pořídit tkzv. předem, tedy v situaci, kdy je vlastně „ještě ani nepotřebujeme“. Jenom si začínáme uvědomovat, že by nějaká situace mohla nastat, ale není třeba to hned řešit, protože třeba nikdy nenastane. Na druhé straně jsou situace, které nastanou jistě (jen nevíme kdy), ale dokonce i ty se dají pojistit . Z logiky věci plyne, že pokud nedojde k pojistné události, pak hlavní důvod proč si pořizujeme pojištění je „klid v duši“. Ten zpravidla pramení z víry pojištěného, že pokud daná situace nastane, pak pojistka zmírní či eliminuje její negativní dopad. A právě moment, kdy jsou konfrontovány představy a realita, bývá mnohdy zdrojem velkých zklamání, protože klientova očekávání, vykrmená poradcovskými sliby, reklamami, a mnohdy i jeho naivitou, jsou konfrontována s realitou pojistných podmínek, které obsahují spoustu zvláštních ujednání a výluk. ( o tom více v kapitole Pojistné poradenství)

Spouštěčem pro pořízení jakéhokoliv „pojištění“ bývá:

• uvědomění si existence nějakého rizika a jeho dopadů a potřeby se proti nim chránit  – toto uvědomění přichází zpravidla při nějaké změně majetkové či rodinné situace (sňatek, rodičovství, pořízení nemovitosti atd.) či záměru začít nějakou relativně nebezpečnou činnost
• zkušenost vlastní – poměrně intenzivní a nákladná, ale velmi účinná forma uvědomění. Ovšem důsledky této zkušenosti bývají někdy nevratné a následně již nepojistitelné a zpětně neřešitelné. Na druhou stranu se z takové člověka často stává horlivý propagátor pojistné ochrany.
• zkušenost cizí – méně účinná forma, bývá spouštěčem spíše pro část populace, která je schopná či zvyklá se poučit i z cizích zkušeností či objevů. Pokud však dotyčný nezrealizuje pojištění bezprostředně po získané informaci, zpravidla se vrátí do stádia čekání na zkušenost vlastní (viz. výše)